Sexshop pro ženy

picture

Děkuji doktoru Rathovi!

Tentokrát ve svých úvahách zabrousím nezvykle od lehčích témat do tématu téměř katastrofického. Jistě znáte oblíbenou otázku, co byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov. Můžete si vybrat tři věci, abyste přežila. Každá z nás si představí něco úplně jiného a bylo by jistě zajímavé zjišťovat, co by to všechno mohlo být. Dneska jsem při cestě autobusem přemýšlela nad tím, že být na opuštěném ostrově se třemi věcmi, které si mohu vybrat, není až tak hrozná představa. Napadla mě totiž jedna, dalo by se říci, až hrůzná myšlenka. Představila jsem si, že bych na tomto ostrově nebyla sama, což by za jistých okolností mohlo být i příjemné. Představte si ale (čistě hypoteticky), že by touto další osobou byl doktor Rath. No fuj! Málem jsem upustila kabelku.

Jak mě tohle napadlo? Je fakt, že toho člověka opravdu nemám ráda a stejnou měrou (tedy vůbec) ho nechápu. Nechápu ani lidi, co k němu chovají sympatie. Jak je ale možné, že k němu nějaká žena chová city nanejvíše kladné? Cituji z Wikipedie: „David Rath žije střídavě s manželkou Evou, která je lékařkou, a se svou přítelkyní Renatou Horkou, manažerkou farmaceutické firmy Zentiva. S každou má syna. Většinou žije u své přítelkyně. Obě ženy žijí v Hostivicích u Prahy.“ Vypadá to tedy, že hejtman středočeského kraje na ostrově nedlí. Nebo že by to byl ostrov pohody? Hýčkán dvěma ženami... Co na něm ovšem tyto dotyčné ženy vidí, toť je tedy otázka.

Ale zpátky k představě času stráveného na pustém ostrově s tímto dvojitě milovaným samcem. Co dělá ve svém soukromí mě vlatně vůbec nezajímá. To, co dělá coby veřejný činitel, je daleko horší a dopadá to na naši laxní společnost jako morální výčitka, pokud mu je trpíme. Pominu-li první, zcela nízkou emoci, která mě při představě společného pobytu s tímto jedincem na pustém ostrově, napadla, a to rozběhnout se a přesným kopem, známým z asijských akčních filmů, trefit tuto osobu do míst, kde se říká, že sídlí mužství. Panebože, to je ale krásná představa! No nic, vidět tohoto vypečeného doktůrka svíjejícího se v bolestech na bílé písečné pláži by pomohla na pouhých pár minut. Pozor! Mě napadlo něco daleko lepšího! Jak prosté – vzala bych si s sebou vibrátor. A právě tímto aktem bych tomu muži dala zcela nepokrytě najevo, že je mi úplně ukradený. Že je pro mě daleko míň, než plastová věcička za pár korun! No není to krásná představa?

Vím, jak má tento muž v oblibě transparenty s nápisem „Děkujeme doktoru Rathovi.“ A já, Vám, pane doktore Rathe, tímto vyvěšuji obrovský transparent: „Velice děkuji doktoru Rathovi, že s ním nejsem na pustém ostrově.“ A ráda věřím, že by ani on nevyhledával tento zážitek. Takže opět objednávám, pro jistotu a do zásoby, kdyby došly. Tentokrát to bude bez baterek, aby náhodou nedošly ☺

Zpět na blog