Sexshop pro ženy

picture

Jak vychovat gentlemana II

Z malého chlapce, ze kterého se kamarádka rozhodla vychovat gentlemana, se pomalu ale jistě gentleman stává. Dobrá zpráva tedy je, že vychovat gentlemana lze a že tento projekt se blíží ke zdárnému konci Ještě pár výchovných „hmatů“ a bude námi prohlášen „komplet“. Když poslouchám a sleduji historky, kterak se tento malý chlapec projevuje, nezbývá mi, než uznat, že by mohl být vzorem pro mnoho daleko starších příslušníků mužského pohlaví. Ke svému gentlemanství přistupuje hravě a s bravurou. Ve svém ranném věku šesti let také pochopil, že takové chování mu nezpůsobuje újmu, ale naopak výhody. Jeden příklad za všechny: Když se na něj například kamarádka zlobí, řekne jí, že je sladká krasavice, čímž pádem ona vyměkne a drobné prohřešky přehlédne. Mě osobně také dojalo, když mé malé ani ne roční dceři daroval její první květinu a po dobu výletu se snažil skloubit svou touhu po divoké jízdě s kočárkem se snahou ji vozit tak, aby neutrpěla žádné újmy. No a vlastně už asi ve dvou letech na dotaz: „Co je maminka?“, odpovídal: „Krasaice integentní!“

Stejně tak mě překvapilo, že není sám, kdo v tak ranném věku oplývá gentlemanskými schopnostmi. Když si moje dcera hrála na pískovišti s zhruba stejně starou dívkou, už to vypadalo, že se mezi nimi strhne bitka o jeden kyblíček, který se mladým dámám v zápalu hry jevil jako nedostatečný počet. V tu chvíli se zjevil chlapeček asi pětiletý, který jim sám od sebe podal ke hře kyblíček další. To mě přimělo k otázce - když je možné, aby se chlapci již v tak ranném věku chovali jako gentlemani, je možné v mužích staršího věku tuto schopnost obnovit, pokud se jim někam jen ztratila?

Zmizeli gentlemani?

Také mě to přivedlo k otázce, kam a proč se gentlemanství vytrácí, když je vítané a proč je tak málo dospělých mužů, kteří jej praktikují. Je snad důvodem to, že by ženy gentlemanské projevy odmítaly? Podle odpovědí v naší anketě není problém na straně žen. Ty shodně odpovídaly, že tyto projevy jednoznačně vítají a některé dokonce tyto projevy považují za nezbytné. „Ano, tak to má bejt.“ Zároveň ženy ale podotýkají, že potkávají více mužů, kteří se chovají jako neandrtálci. Případně jejich výskyt podmiňují určitým prostředím. Některé zase vidí nedostatek gentlemanů mezi příslušníky mladších ročníků. Z toho plyne má domněnka, že gentlemanství je částečně vrozené nebo přirozené v ranném věku (kupodivu mladší chlapci chápou velmi rychle výhody, které jim to přináší). Ztrácejí se pak zhruba v pubertě a pokud se vůbec obnovují, tak zhruba ve věku kolem dvaceti pěti let nebo později. Podle našeho názoru tu záleží na tom, zda si muži dokáží včas přiznat, že jim tato aktivita přináší více výhod než nevýhod.

Zmizeli gentlemani?

Už Guth-Jarkovský říkal: „Chovejme se na veřejnosti jeden k druhému, spíše jako přítel nežli jako nepřítel, a je-li toho potřebí, jako milosrdný samaritán.“ My jsme sice v našem článku téma zúžily na chování k ženám, ale i někteří samotní muži nám připomněli, že jde spíše o celkový přístup k druhému člověku. „Jestli jsem gentleman - zajímavá otázka. Možná bych potvrdil doslovný překlad gentleman - člověk nebo muž, který je jemný/něžný. Gentleman nemusí být muž jen k ženě, ale také i ke svým obchodním partnerům, přátelům a rodině.“ Na to, proč být gentlemanem existuje jednoznačná odpověď, která by snad mužům mohla stačit.. Ženám jsou gentlemani příjemní. Guth-Jarkovský říká: „…všecky služby z ochoty, které konáme, zvláště dámám, konejme tak, že na žádné uznání nespoléháme.“ My můžeme dodat jen to, že pod rukama gentlemana se rozplýváme, cítíme se jako královny a dělá nám to jednoznačně dobře. Pokud potkáme neandrtálce, velmi dobře si tento fakt uvědomujeme, i když mu nějaké výtky většinou neřekneme. Některé ženy nám přímo v anketě sdělily tolik, že pokud někdo není gentlemanem, tak nemá čekat velkou pozornost od žen. Zajímavá je odpověď, ve které žena připouští, že díky neandrtálcům si lépe všimneme gentlemana. Každopádně většina žen gentlemanství vítá a tím, že se cítí ve společnosti takového muže dobře, je mu jistě příjemné. Také by pánové měli vědět, že samozřejmě také poznáme, pokud muž touto svou gentlemanskou aktivitou sleduje nějaký konkrétní cíl. Nejlépe je nám s mužem, který nám projevuje úctu přirozeně a bez toho, aby za to něco čekal. Je to velmi poznat. A nutno také říci, že tomuto muži z toho může samozřejmě „něco kápnout“, i když my ženy to samozřejmě nikdy slíbit nemůžeme. :-D Nicméně i jeden z oslovených mužů dává gentlemanské chování do spojitosti se sexem. No a samozřejmě – ano, my raději sdílíme lože s mužem gentlemanem. U neandrtálců se ocitáme jen zřídka a většinou jen shodou nějakých podivných náhod :D

Považují se muži za gentlemany?

Nutno říci, že nám odpověděli pouze takoví, kteří se za gentlemany považují, případně se o to snaží nebo se podle sebe tak chovají, když si na to vzpomenou. Jiní odpověď pojali více do hloubky: „Ano, dělám to, ale jen tedy, když si myslím, že z toho bude mít dotyčná dobrý pocit. Některá žena potřebuje určitá ujištění, že není přehlížena, že se s ní počítá a muži si jí všímají. Jiné na to nejsou zvyklé a takové chování je spíš přivádí do rozpaků.“ Muži také připouštějí, že je to spíše než o nějaké hluboké znalosti pravidel slušného chování o schopnosti empatie. Pokud si muž není jistý, tak ať to prostě zkusí a pozná. Pořád lepší zkusit, než nedělat nic. Nejmladší z respondentů je soudě z jeho odpovědi na slibné cestě, i když připouští nejistotu v tom, jak se gentlemansky projevovat „Určitě, ale jak, to je dost složitá otázka. Zaplatit občas dobrou večeři, občas kytička jen tak...“ Zároveň připouští: „Myslím, že mám rezervy a né malé. ;c)“ Naše interní poznámka „Doučíme :-D“ My bychom k tomu dodaly tolik, že snaha je vidět vždy, takže si muž nemusí dělat až tak starosti s tím, zda dělá vše dobře. Zajímavé je, že muži se občas za gentlemany považovat mohou, ale ženy to tak nevidí. Zde by bylo zajímavé ověřit výsledky našeho minivýzkumu křížově. To se mi podařilo jen u mého bratra, kde je dovýchova samozřejmě možná a pak mohu výsledek potvrdit u svého bývalého přítele, který se po celých dvanáct let našeho soužití choval jako gentleman kromě situací, kdy měl celu svou osobnost resetovanou 1-3denním pobytem v hospodě.

Jak se z muže stává gentleman aneb kde se gentlemanství vyučuje

Většina z gentlemanů se shodla na tom, že stačí být prostě vnímavý, někdo tyto vlohy podle sebe zdědil a jiný je samoukem a gentlemanství na něj přeskočilo při sezení před televizní obrazovkou a zbytek vysledoval z filmů. (Interní poznámka – my doufáme, že těmi akčními se tolik neinspiruje. Rovněž mohu potvrdit, že to může být efektivní přístup, protože šlo právě o toho gentlemana, se kterým jsem žila dvanáct let.) Zajímavý pohled na celou věc, který může inspirovat a z našeho pohledu je pravdivý, je tento: „Naučila mě to všímavost. Vím, že ženy jsou občas trošičku nešikovné, a prostá pomoc z kabátu jim umožní být stále elegantní a předejde možnému trapasu se zadrhnutým rukávem a podobně. Vidím, že jim na takových věcech záleží, tak proč nepomoci, mě to nic nestojí.“ Takže, pánové, jednoduché, ne? Důležité je, nenechat se odradit. Guth-Jarkovský připouští, že ne vždy se pomoc setká s pochopením. Tady jeden jeho roztomilý příklad: „Seděl jsem v kupé třetí třídy proti slečně nebo paní velmi slušně oblečené a po celou dvouhodinovou cestu, zatímco se cestující v kupé stále střídali, jsme spolu nepromluvili a navzájem si sebe nevšímali. Žena konečně vstala a chystala se k odchodu; natahovala se pro kufr. Rychle jsem se vzchopil a se slovy „dovolte, já vám pomohu“ nabídl jsem se ku pomoci. Žena však mě odstrčila, popadla kufr, sundala jej z hořejší příhrady, ač byl patrně hodně těžký, a beze slova díků a bez pozdravu pospíchala ven z kupé. Stál jsem jako opařený. Co dělat proti takové zřejmé nezdvořilosti, kterou jedna z přítomných žen z lidu charakterizovala krátce slovy: „To je ňákej kakabus!“ – Nic.“

Příručka projevů úcty k ženě

… podle nás, pánové, není potřeba. Jeden z našich respondentů bere své gentlemanství tak zodpovědně, že by chtěl všechny situace řešit s bravurou a do detailu a uvádí následující problém: „Například vcházení do dveří. Dveře by měly být konstruovány tak, aby se vždy otevíraly ven, tzn. aby plnily požární směrnici a otevíraly se pro ženu do bezpečného prostředí. Takže pokud je muž venku a může otevřít dveře k sobě, tak je otevře a žena může vstoupit. Naopak když odchází z budovy, tak nejprve vychází muž a venku pak za sebou podrží dveře. Jenže ne všechny dveře jsou takto stavěny a i já mám občas problém rozeznat, které prostředí je pro ženu bezpečnější a které méně. A to nemluvím o situaci, kdy venku i uvnitř čekají dvě ženy...“ Osobně bych to tak složitě neviděla a soudě podle ostatních žen, tak oceňují především snahu. Jednoduše: Prostě se k nám chovejte hezky a my Vás za to budeme mít rády.

Pokud se mezi čtenáři najdou muži, kteří vůbec netuší, jak mohou gentlemanské projevy vypadat, uvádíme drobnou inspiraci od oslovených gentlemanů, kteří ženy uctívají například takto:

„Každé ženě je projevit úctu třeba…Zajímat co dělá, obdarovat něčím- stačí maličkost, pochválit, dát najevo že máte o ní zájem…“

„Třeba tím, že jsem zticha, když řídí auto.“ (Interní poznámka – toto mohu potvrdit a oceňuji, je to skutečně příjemné.)

„Respektuji ženskou "konstituci" a podle toho se také chovám - respektuji, že se ženy chtějí líbit sobě i ostatním a jsou ochotny změnit svoji postavu i oblečení na úkor pohodlí. A v tom případě pak nastupuje muž, který má toto chápat a pomoci ženě s pohodlím. Poslední dny emancipace a feministek ukazují, že některé ženy se cítí utlačované právě tím, jak se k nim muži chovají podle etikety. Gentlemanství jako takové je na ústupu a nastupuje tolerance a pochopení - ovšem do míry pohodlí muže - přece jen hodně naštvaný muž nedokáže plnit své gentlemantské povinnosti na jedničku, prostě i muži mají své dny a i toto by mělo být ženami chápano a tolerováno. Á propó, někdy je potřeba, aby se muž k ženě choval trošku tvrději

Rovněž s poslední větou můžeme souhlasit a přiměřený mužský tvrdší zásah do našeho pestrého vidění světa vítáme:-D Také samozřejmě chápeme, že když má muž například rýmičku, je potřeba vzhledem k závažnosti tohoto onemocnění přehlížet případné nedostatky v jeho gentlemanství. Vyšší dívčí – dokážeme přimhouřit oči i nad tím, že se muž vprostřed hovoru s námi otočí za předmětem svého zájmu, u některých to mohou být například psi, vlaky, auta, letadla, motorky, jídlo, televize, okatě vyzývavé ženy atd. Zkráceně vše, co je hodně výrazné a jehož účel je zaujmout i při sledování periferním pohledem:-D Uvědomujeme si, že muži jsou většinou schopni dělat jen jednu věc a ne více současně, jako my ženy. Pokud se takový muž konstantně chová jako gentleman, většinou neřekneme ani slovo.

Předběžné efekty tohoto článku

S potěšením musíme říci, že už šíření ankety mezi muže mělo nečekaný efekt. Ano, všimly jsme si toho, pánové. Někteří, kteří se prohlásili v anketě za gentlemany, aniž by jimi byli, předjímaly již totiž tak svou proměnu z neandrtálce na gentlemana a v mezidobí se gentlemany skutečně stali! A my je za to samozřejmě chválíme. Za případné nedostatky se nezlobíme!

Zpět na blog